(+420) 223 003 031 advokati@helenachaloupkova.cz

Newsletter 2016

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA 8. září 2016 ve věci C-160/15

Článek 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti musí být vykládán v tom smyslu, že za účelem posouzení, zda umístění hypertextových odkazů na internetové stránce na chráněná díla, která jsou volně dostupná na jiné internetové stránce bez souhlasu nositele autorského práva, představuje „sdělování veřejnosti“ ve smyslu tohoto ustanovení, je třeba určit, zda byly tyto odkazy poskytnuty nikoli za účelem dosažení zisku osobou, která nevěděla nebo nemohla rozumně vědět o protiprávní povaze zveřejnění těchto děl na této jiné internetové stránce, nebo zda naopak byly poskytnuty za účelem dosažení zisku, v kterémžto případě musí být taková znalost presumována.

 

pdf-ikona-3

Stáhnout celý newsletter

Newsletter 2015

Nález Ústavního soudu ČR II.ÚS 2051/14 ze dne 3. 2. 2015

„Maximalistická“ interpretace pojmu pravdivosti by mohla k obdobně absurdním a nežádoucím důsledkům vést právě v kontextu sporů o ochranu osobnosti. Veškeré výroky, které lidé v každodenním životě pronášejí, jsou totiž založeny na informacích, které jsou jim k dispozici, tj. které mohly získat v rámci svého poznání, a jsou výrazně ovlivněny i řadou faktorů dalších (jejich inteligencí, vzděláním, hodnotovým nastavením, sociálním prostředím apod.). Pokud by si jednotlivec musel před pronesením skutkového výroku být zcela jistý tím, že je bez jakýchkoliv myslitelných pochybností v absolutním souladu s objektivním stavem reality, měl by zřejmě – přísně vzato – v mnoha životních situacích raději pouze mlčet.

 

pdf-ikona-3

Stáhnout celý newsletter

Newsletter (Prosinec 2014)

Rozsudek  Soudního dvora Evropské unie ve věci C-212/13 František Ryneš v. Úřad pro ochranu osobních údajů. V rozsudku Soudní dvůr za prvé připomíná, že pojem „osobní údaje“ ve smyslu směrnice zahrnuje všechny informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě. Identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména s odkazem na jeden či více zvláštních prvků její fyzické identity. Obraz osoby zaznamenaný prostřednictvím kamery tudíž představuje osobní údaj, neboť umožňuje identifikovat subjekt údajů. Soudní dvůr konstatuje, že výjimka stanovená směrnicí pro zpracování údajů prováděné fyzickou osobou pro výkon výlučně osobních či domácích činností musí být vykládána striktně.  Z toho důvodu nelze provozování kamerového systému, který zabírá veřejné prostranství, a je tudíž zaměřen mimo soukromou sféru osoby zpracovávající údaje, považovat za „výlučně osobní či domácí činnost“. Při uplatňování směrnice zároveň nesmí vnitrostátní soud ztrácet ze zřetele, že její ustanovení umožňují zohlednit oprávněný zájem správce spočívající v ochraně majetku, zdraví a života tohoto správce a jeho rodiny.

 

pdf-ikona-3

Stáhnout celý newsletter

Newsletter (Leden 2014)

Změna procesních předpisů k 1.1.2014
Novelou Občanského soudního řádu, zák. č. 99/1963 Sb., účinnou od 1.1.2014 dochá-zí ke změně věcné příslušnosti soudu ve věcech ochrany osobnosti. Doposud ve vě-cech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany práv třetích osob, byly dle ust. § 9 odst. 2 písm. a) příslušné kraj-ské soudy. Od 1.1.2014 jsou věcně přísluš-né okresní soudy. Místní příslušnost zů-stává nezměněna, k řízení je nadále pří-slušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného).
V působnosti krajských soudů jako soudů prvního stupně v oblasti mediálního práva tak zůstaly spory ve věcech ochrany názvu a pověsti právnické osoby, spory vyplýva-jící z práva duševního vlastnictví a spory o

 

pdf-ikona-3

Stáhnout celý newsletter

Newsletter (Leden 2013)

Nález IV.ÚS 23/05

Dalším obecným pravidlem, je, že pro zveřejnění difamačních informaci je nutné prokázat, že kritik měl rozumné důvody pro spoléhání se na pravdivost difamační informace, kterou šířil, a dále pokud prokáže, že podnikl řádné dostupné kroky k ověření pravdivosti takové informace, a to v míře a intenzitě, v níž mu bylo ově- ření informace přístupné, a konečně, pokud sám neměl důvod nevěřit, že difamační informace je nepravdivá. Zveřejnění nelze považovat za rozumné i tehdy, pokud si šiřitel informace neověří její pravdivost dotazem u osoby, které se informace týká, a nezveřejní i její stanovisko, s výjimkou nemožnosti takového postupu anebo tam, kde to zjevné. Důležité pro zvážení legitimního zveřejnění informace je zkoumání motivu zveřejnění. Legitimitu zveřejnění informace nelze dovodit, pokud byla dominantně motivována touhou poškodit difamovanou osobu, pokud šiřitel sám informaci nevěřil anebo pokud ji poskytl bezohledně, aniž by se řádně staral o to, zda je či není pravdivá.

 

pdf-ikona-3

Stáhnout celý newsletter