JUDr. Helena Chaloupková | 21. 11. 2016
Rozsudek ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 23 Cdo 4669/2010
Je-li žalobní petit přesný, určitý a srozumitelný, soud neporuší ustanovení § 155 odst. 1 OSŘ ani jiné zákonné ustanovení, jestliže použitím jiných slov vyjádří ve výroku rozhodnutí stejná práva a povinnosti, kterých se žalobce domáhal. Soud může upravit znění navržené omluvy za nekalosoutěžní jednání tak, aby odpovídala prokázanému závadnému jednání žalovaného a smyslu institutu omluvy jako takovému. Může tedy vypustit určité slovní spojení či celou větu či znění omluvy zkonkretizovat.
JUDr. Helena Chaloupková | 21. 12. 2014
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-212/13 František Ryneš v. Úřad pro ochranu osobních údajů. V rozsudku Soudní dvůr za prvé připomíná, že pojem „osobní údaje“ ve smyslu směrnice zahrnuje všechny informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě. Identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména s odkazem na jeden či více zvláštních prvků její fyzické identity. Obraz osoby zaznamenaný prostřednictvím kamery tudíž představuje osobní údaj, neboť umožňuje identifikovat subjekt údajů. Soudní dvůr konstatuje, že výjimka stanovená směrnicí pro zpracování údajů prováděné fyzickou osobou pro výkon výlučně osobních či domácích činností musí být vykládána striktně. Z toho důvodu nelze provozování kamerového systému, který zabírá veřejné prostranství, a je tudíž zaměřen mimo soukromou sféru osoby zpracovávající údaje, považovat za „výlučně osobní či domácí činnost“. Při uplatňování směrnice zároveň nesmí vnitrostátní soud ztrácet ze zřetele, že její ustanovení umožňují zohlednit oprávněný zájem správce spočívající v ochraně majetku, zdraví a života tohoto správce a jeho rodiny.
JUDr. Helena Chaloupková | 15. 01. 2014
Změna procesních předpisů k 1.1.2014
Novelou Občanského soudního řádu, zák. č. 99/1963 Sb., účinnou od 1.1.2014 dochá-zí ke změně věcné příslušnosti soudu ve věcech ochrany osobnosti. Doposud ve vě-cech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany práv třetích osob, byly dle ust. § 9 odst. 2 písm. a) příslušné kraj-ské soudy. Od 1.1.2014 jsou věcně přísluš-né okresní soudy. Místní příslušnost zů-stává nezměněna, k řízení je nadále pří-slušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného).
V působnosti krajských soudů jako soudů prvního stupně v oblasti mediálního práva tak zůstaly spory ve věcech ochrany názvu a pověsti právnické osoby, spory vyplýva-jící z práva duševního vlastnictví a spory o
JUDr. Helena Chaloupková | 21. 01. 2013
Nález IV.ÚS 23/05
Dalším obecným pravidlem, je, že pro zveřejnění difamačních informaci je nutné prokázat, že kritik měl rozumné důvody pro spoléhání se na pravdivost difamační informace, kterou šířil, a dále pokud prokáže, že podnikl řádné dostupné kroky k ověření pravdivosti takové informace, a to v míře a intenzitě, v níž mu bylo ově- ření informace přístupné, a konečně, pokud sám neměl důvod nevěřit, že difamační informace je nepravdivá. Zveřejnění nelze považovat za rozumné i tehdy, pokud si šiřitel informace neověří její pravdivost dotazem u osoby, které se informace týká, a nezveřejní i její stanovisko, s výjimkou nemožnosti takového postupu anebo tam, kde to zjevné. Důležité pro zvážení legitimního zveřejnění informace je zkoumání motivu zveřejnění. Legitimitu zveřejnění informace nelze dovodit, pokud byla dominantně motivována touhou poškodit difamovanou osobu, pokud šiřitel sám informaci nevěřil anebo pokud ji poskytl bezohledně, aniž by se řádně staral o to, zda je či není pravdivá.
